Okolí farmy
Farma se nachází na samotě poblíž obce Brloh na Českokrumlovsku. První písemná zmínka o Brloze pochází z roku 1347, kdy se v kšaftu Petra z Rožmberka uvádí, že dal v Brloze vystavit kostel sv. Máří Magdalény. Občas můžeme najít zprávu, že první zmínka je už z roku 1310, ale to je patrně způsobeno špatným výkladem kšaftu. Petr z Rožmberka se ujal vlády nad rožmberským panstvím v roce 1310 a kdosi si z toho dovodil, že hned v tomto roce byla stavba kostela zahájena, a označil tento letopočet za první zmínku.
Je pochopitelné, že kostel se nestavěl v pustině, že již tehdy zde musela býti ves. O tom svědčí i archeologické nálezy ze třináctého století. Osídlení Brložska je však mnohem starší. Půjdeme-li proti proudu času (a Brložského potoku), pak najdeme asi dva kilometry západně od Brloha hradiště. V roce 1968 zde dělal průzkum prof. Neústupný a datoval jej jako slovanské hradiště z devátého století. Kritici však prof. Neústupnému vyčítají, že provedl jen tři sondy ve volném terénu a neprovedl sondu do hradeb. Je totiž podivné, že by již v devátém století Slované stavěli kamenné hradiště v tak odlehlé oblasti, jako je Brložsko. Je proto pravděpodobné, že příchozí Slované využili opuštěné hradiště laténské. Tomuto názoru napomáhá i samotná poloha hradiště, protože to střeží přístup do Křemežské kotliny od západu a tvořilo by jakousi stráž na cestě k velkému oppidu na Třísově. Stejně tak i jeho rozložení (akropole, a dvě předhradí) je chrakteristické pro latén.
Jdeme-li proti proudu času dál, ocitneme se na vrchu Stržíšek nad Brlohem. Tady bylo v roce 2000 objeveno malé hradiště z doby halštatské. Nad jeho rolí zatím visí otazník, protože hradiště je malé a archeologický průzkum zjistil, že hradby nemají žádnou konstrukci, jsou to jen nanošené kameny po obvodu. Navíc v blízkosti není žádný pramen ani jiný zdroj vody. Takže nejblíže pravdě bude odhad, že jeho funkce byla spíše kultovní než obranná. Nejstarší nálezy v oblasti spadají do doby mezolitu, kdy byla patrně hojně osídlená, o čemž svědčí četné nálezy amatérského archeologa Jaroslava Polácha. Ostatně genetický experiment, který byl proveden v nedalekých Netolicích, kdy se porovnávala DNA současných občanů s DNA nalezenou v dávných hrobech, svědčí o přímé linii vedoucí 10 000 let nazpět. Tolik k dávné historii.
Z historie tohoto tisíciletí, vlastně už minulého, je významná lokalita Kuklov, cca tři km od Brloha. Na Kuklově býval královský statek. Král Karel IV. daroval statek svému spolupracovníku a rádci, mindenskému biskupu Dětřichovi, který si na skále postavil malý hrádek. Po jeho smrti připadl Kuklov opět královské koruně. Byl však klínem v rožmberské državě. Ve sporech s králem Václavem IV. Rožmberkové v roce 1395 hrad dobyli a rozbořili. Později prý král daroval Kuklov Rožmberkům, jak se v darovací listině uvádí, "za jejich věrné služby". Listina však pochází z padělatelské dílny Rožmberků, podobá se proto spíše pravdě, že Rožmberkové si Kuklov přivlastnili a padělaná listina je jen pokusem tento stav legalizovat. V roce 1495 přišli na Kuklov na pozvání Rožmberků mniši z řádu sv. Františka de Paule (pauláni) a založili zde klášter. Klášteru se ale nedařilo, vlastně nikdy nebyl dostavěn a mniši jej někdy ve třicátých letech šestnáctého století opoustili.. Na místě kláštera pak regent Jakub Krčín z Jelčan založil pivovar. Ale ani tomu se příliš nedařilo. Postavit pivovar na místě, kde se špatně pěstuje ječmen, na chmel je příliš velká nadmořská výška, a je tu i málo vody, to nepatřilo mezi nejlepší Krčínovy nápady. V osmnáctém století zakupili Kuklov dva němečtí sedláci a Kuklov byl zemědělskou osadou až do roku 1945, kdy bylo obyvatelstv, ze sta procent německé, odsunuto. Dnes je Kuklov chalupářská osada, které vévodí zbytky kostela sv. Ondřeje z doby stavby kláštera. V jeho zdech se konají netradiční svatby a kulturní akce, potřádané obcí Brloh. V současnosti se zde navíc natáčí pořad "Malá farma".
Větší část historie oblasti, spolu s krásnou přírodou, lze poznat na historicko-přírodní naučné stezce Brložskem, která vede všemi výše zmiňovanými lokalitami. Na stezce je možno obdivovat i výtvory ze dřeva, které postupně vznikají na řezbářských vernisážích "Člověk v krajině", které se již řadu let pořádají vždy poslední neděli v červenci.
Celé Brložsko se nachází v CHKO Blanský les, která byla vyhlášena pro zachovalou přírodu, krajinu a specifické osídlení, které je charakterizováno množtvím rozptýlených zemědělských usedlostí a malých osad.
